Když jsem v pátek přišla domů, našla jsem ve schránce obálku. Razítko bylo z města, ve kterém jsem nikoho neznala. Kdopak mi to asi píše? Brzy jsem zjistila, že to je kamarádka z vysoké školy. Přišla na úžasný nápad – v jedné obálce mi jako dopis poslala čtyři na sebe navazující pohledy. Už se moc těším, až si je všechny vystavím na nástěnku.
Kromě toho, že mě celkově potěšilo, že si na mě vzpomněla, nadchlo mě i to množství pohledů. Ukázalo se, že víc pohledů můžu udělat větší radost než jeden. A to jsem si myslela, že v této oblasti platí ekonomický zákon o vzácnosti – čím méně kusů, tím více si jich člověk váží.
Kromě toho, že mě celkově potěšilo, že si na mě vzpomněla, nadchlo mě i to množství pohledů. Ukázalo se, že víc pohledů můžu udělat větší radost než jeden. A to jsem si myslela, že v této oblasti platí ekonomický zákon o vzácnosti – čím méně kusů, tím více si jich člověk váží.
Žádné komentáře:
Okomentovat