Portoferraio, hlavní město Elby

Jak jsem slibovala, podíváme se spolu skoro do všech větších měst Elby. V neděli jsme navštívili Portoferraio. Stejně jako všechna ostatní námi navštívená města, působí mile až trochu vesnicky, takže je s podivem, že je to město hlavní. Má třináct tisíc obyvatel (více než třetina obyvatel ostrova) a dvě pevnosti: Falcone (= orel) z roku 1548 a Stella (= hvězda) z roku 1552 a věž Linguella (= jazýček) u vjezdu do přístavu, kam jsme původně měli připlout. Dříve zde byl přírodní přístav a z toho město odvozuje svůj název, protože porto znamená přístav a ferraio železo, tedy železný přístav. Starý přístav se jmenuje Darsena a podél něj můžete přijít k bráně Porta a Mare, která „patří“ Florenťanu Cosimu de´Medici, jenž v polovině 16. století velmi výrazně ovlivnil vývoj tohoto města.

Porta a Mare (foto: JV)

Forte Falcone se nachází na nejvyšším kopci v Portoferraio, celých 79 metrů nad mořem. Jejím stavitelem byl již zmiňovaný Cosimo de´Medici. Ještě dnes slouží pevnost k vojenským účelům. Obě pevnosti z 16. století byly postaveny na obranu proti vpádům pirátů a Saracénů. Ani jednu z pevností není možno navštívit – ve Stelle jsou nyní soukromé byty. Zato se však můžete podívat do Villy dei Mulini (Mlýnský dům), zimní rezidence Napoleon Bonaparte, který v letech 1814 až 1815 v Portoferraiu přebýval a vládl. Sem nás zavedl náš průvodce a dal nám rozchod. Prohlédli jsme si vilu, o níž jsem psala v článku Den Napoleona a na zahradě této krásné rezidence jsme pěkně po česku poobědvali chleba s paštikou. Při dobré viditelnosti odtud můžete spatřit ostrov Capraia.

Maják (foto: Lenka)

Forte Falcone v Portoferraio (foto: JV)

Potom jsme se toulali po městě a nakoukli i do kostelíka Chiesa della Misericordia, kde se každý rok v den Napoleonova úmrtí, to jest 5. května, slouží za něho mše. Ve vedlejší místnosti by měla být vystavena jeho posmrtná maska, bronzová ruka a kopie jeho sarkofágu. Nic takového jsme ale neviděli.

 Samozřejmě jsme se museli zastavit na zmrzlině, nebo na kafi… jak kdo.

Dalmatinská pláž (foto: JV)

Nádherné moře (foto: JV)

Po prohlídce města vyrážíme na doporučenou dalmatinskou pláž. Jsou na ní roztomilé bílé oblázky s černýma tečkama. Moře je studené, ale rychle si zvyknete a na rozdíl od toho, co máme u kempu, je nádherně čisté právě díky oblázkům místo písku. Koupání si užíváme jen chvilku, protože ve tři už musíme být u autobusu. Prý kdo přijde pozdě, platí flašku.

Zdroje:
Eleanore Tomek: Elba, Merian live, ISBN 978-80-7236-680-4.