úterý 25. listopadu 2014

František Halas

Předcházející článek je výrazně spojen s Františkem Halasem, a tak mi dovolte napsat tu o něm alespoň pár řádek.

Narodil se 3. října 1901 v Brně a dětství prožil na Českomoravské vrchovině. Jeho rodiče byli textilní dělníci a on se vyučil knihkupcem. Jeho tvorbu ovlivnil Jiří Mahen a pobyt ve Španělsku za občanské války. Po 2. sv. válce byl aktivním komunistou, ale později byl novým režimem zklamán, což možná zapříčinila i návštěva Sovětského svazu.

Jeho dílo se vyznačuje jazykovým experimentátorstvím a výraznou metaforikou, Vítězslav Nezval mu vyčítal opomíjení básnického řemesla. Jeho sbírky: Sépie (1927), Kohout plaší smrt (1930), Tvář (1930), Hořec (1934), Staré ženy (1935), Dělnice, antifašistická sbírka Dokořán (1936), Torzo naděje (1938) – emotivní reakce na mnichovskou dohodu a marnou československou mobilizaci, která má čtenáře vyburcovat a posílit jeho víru a vzdor. Staví se proti Spojenému království a Francii, které podle něj zavinily Mnichovskou dohodu. Označuje je za zrádce a volá po odplatě. Naše paní Božena Němcová (1940), Ladění (1942), Já se tam vrátím (1939, vydáno 1947) – o kraji Halasova mládí (Kunštát, Českomoravská vrchovina), V řadě (1948), A co? (1957), Potopa, Hlad.

Zemřel 27. října 1949 v Praze na selhání srdce. Pohřben je v Kunštátě. Roku 1997 mu byl in memoriam propůjčen Řád Tomáše Garrigua Masaryka II. třídy. Jeho syn Jan Halas je rozhlasovým redaktorem a publicistou a druhý František Xaver Halas působí jako diplomat, církevní historik a překladatel.

Nezreziví...
Na štítě Čech den zabitý
hory a lesy mlčí vzadu
Věrná noci Trůne záštity
Pomsti tu zradu

Oč krvavější bylo listí
oč sirnatější zapadání
Kov zbraní drnčel nenávistí
při odkládání

Nezreziví nezlomí se
olej slibů ocel kryje
a v černém tichu už zas dní se
pod maskou mužů z tragédie

Žádné komentáře: