Letovice a Kunštát

V sobotu 20. září jsme vyrazili na pochod Halasovo Kunštátsko do Letovic. Startovné bylo třicet korun a dostali jsme za ně mapku ve fólii, horalku a v cíli potom diplom. Vybrali jsme si túru dlouhou pouhých 17 kilometrů, protože jsme měli ještě další plány. A nebylo jich zrovna málo. Po červené turistické značce jsme šli do Křetína, pak po zelené do Nýrova a odtud po modré zpátky do Letovic.

Cestou nás zaujme dvoubarevná jabloň – na jediném stromě rostou žlutá i červená jablíčka. Ochutnám a jsou dobrá. Fotím si i jabloň u silnice, protože její červená jablka krásně kontrastují se zelení listů. Túra je příjemná, žádné velké kopce, ani provoz, když jdeme po silnici. A na závěr se ještě pokocháme ukázkovýma muchomůrkama.

Jak někde v chudinské čtvrti vypadá kůlnička (viz níže), kolem níž jdeme ke kostelu sv. Prokopa a dál k zámku, ten prý moc nestojí za prohlídku, ačkoliv je zrekonstruovaný a pořádají se tam různé burzy, kurzy a také svatby, jako třeba nyní.

Zámek – dříve hrad – je poprvé doložen teprve v roce 1360. Kolem roku 1400 na něm byl přeložen do češtiny cestopis Marka Pola Milión. Jsou v něm prý zřetelné některé moravské výrazy. Protože byl hrad na počátku 15. století v rukou přívrženec císaře Zikmunda, husité jej oblehli, dobyli a zničili. V 16. století zámek a přilehlé okolí získali Hardekové, kteří o něj dále pečovali. Po svatbě Reginy Juliánové z Hardeku jej získal hrabě Jindřich Václav Thurn. Na konci 17. století byl hrad přestavěn Štěpánem Szelepcsényim v raně barokní zámek. Po roce 1945 se stal zámek majetkem MěNV Letovice. Později byl po dlouhých průtazích navrácen hraběti Alexandru Kálnokymu, jenž jej v roce 2004 prodal Bohumilu Vavříčkovi z Boskovic.

Projdeme se tedy jen venku po zahradě a hurá do Kunštátu. Těším se na keramické trhy. Co si tak vzpomínám, byl tu vloni (nebo už jsou to dva roky) můj kamarád Honza a parádně si to užil.

Kůlnička

Ale čeká nás nemilé překvapení. Není kde zaparkovat. Oficiální parkoviště – provizorně vytvořená i na loukách – jsou plná a taky se nám za ně nechce platit, když ještě nevíme, jak dlouho tu budeme. Spíš jen na otočku, protože chceme ještě stihnout zámek Kunštát. Dvacátý druhý hrnčířský jarmark v Kunštátě je rozhodně větší akcí, než jsme očekávali. Dalo se to ostatně očekávat i podle toho parkování, ale překvapením pro nás je i to, kolik se na náměstí Krále Jiřího tísní lidí a taky že se tam platí vstupné. A na to se dokonce stojí fronta i teď odpoledne. Slavný Hrnčířský jarmark v Kunštátě se koná každoročně třetí víkend v září. Rozhodně to je akce na celý den a jen pro ty, co jim nevadí davy lidí. Letos bylo odměnou odvážlivcům 183 stánků s keramickým zbožím a tulit jste se mohli s 15 tisíci návštěvníky.

Balíme saky paky, uvolňujeme místo právě přijíždějícímu staršímu a mírně naštvanému páru (není kde zaparkovat, jak už jsem psala) a hurá na hrad, teda zámek.

Rok 2014 byl Národním památkovým ústavem prohlášen za Rok pánů z Kunštátu. Tato akce navazuje na mediální a výstavní akce představující veřejnosti nejvýznamnější aristokratické rody, jež vytvářely dějiny zemí Koruny české, a je součástí projektu Po stopách šlechtických rodů. Záštitu nad Rokem pánů z Kunštátu přijali: manželka prezidenta Ivana Zemanová, ministr kultury Daniel Herman a hejtman Jihomoravského kraje Michal Hašek. Rod pánů z Kunštátu byl pro rok 2014 vybrán díky 550. výročí od dokončení několika na sebe navazujících diplomatických misí k západním panovnickým dvorům, které vyslal král Jiří z Poděbrad. Hlavní akcí je otevření nové expozice ve středověkých prostorách státního zámku Kunštát. 

První zmínky o hradě jsou z roku 1360, díky tomu patří mezi nejstarší na Moravě. Zajímavé je, že v písemných zdrojích jsem našla, že pochází z 60. let 13. století. Tak nám to ostatně říkala i průvodkyně Anděla. Jenže rok 1360 je až ve 14. století! Současná podoba hradu pochází z poloviny 16. století, kdy byl přestavěn v renesanční zámek. Koncem 17. století provedl Jan Maxmilián z Lamberka barokní úpravy, přičemž ale zachoval podstatnou renesanční část i hranatou věž. Začátkem 20. století byl zámek Kunštát upraven v romantickém stylu. Obvodové hradby byly přeměněny na terasy a okolí zámku bylo parkově upraveno.

Zajímavostí je, že se sklepy tesaly až po postavení hradu.

K jeho vlastníkům patřil např. Jiří z Poděbrad, Pernštejnové.

Zámek jste letos mohli navštívit jen do konce září. Vstupné bylo 90 korun. Vybrat jste si mohli ze dvou okruhů. Nová expozice při příležitosti Roku pánů z Kunštátu se jmenuje V erbu tří pruhů.

Na zámku najdete hned dvě rarity: nejstarší vykládané parkety v Evropě, takže budete nuceni vzít si pantofle, a jedinečný psí hřbitov. Pochází z období kolem roku 1890, díky čemuž by se měl řadit opět k nejstarším v Evropě. V zahradě můžete nalézt altánek a bazén s figurou nymfy.

Zdroje:
vlastní poznámky
http://www.zamekletovice.cz/historie-zamku
http://www.npu.cz/kunstatsky-rok/
http://cestovani.idnes.cz/mesto-kunstat-se-promeni-v-nejvetsi-trziste-s-keramikou-pk8-/kudyznudy.aspx?c=A140909_120709_ig_sdeleni_bes
http://www.kudyznudy.cz/Aktivity-a-akce/Aktivity/Zamek-Kunstat.aspx
http://www.zamek-kunstat.cz/historie/