sobota 8. listopadu 2014

Capolliveri

Zvláštní výzdoba města (foto: JV)
Ve středu večer – po odpočinkovém dnu bez výletů – jedeme do Capoliveri na západ slunce. Městečko leží na svahu Monte Calamita, která byla tajenkou v soutěži o Napoleonův poklad a mělo se zjistit, jak je vysoká. Podle průvodce 412 metrů. Ještě že si při výkladu dělám poznámky.

Každý rok se tu 14. června koná průvod masek, je to tamější svátek zamilovaných. Nejčastěji se všichni převlékají za piráty a jdou z města za světla svíček až k pobřeží a tam provádí různá alotria.

Název Capolliveri může pocházet buď z „caput liberum“, což znamená svobodný vrch, k této variantě se přikláníme, protože jsme to viděli napsáno na jednom úřadě, nebo z „caput liberi“ = vrch boha veselí, vína. Vinné révy se v okolí pořád pěstuje dost a dost.

Všude po městě jsou roztroušený rezavý zbytky strojů. Zajímavá výzdoba. Průvodce nás dovede na terasu, odkud bývá nejkrásnější západ slunce a dostáváme rozchod. Petr nás upozorňuje, že zde můžeme počkat a vyfotit západ slunce, pokud se "bude konat". Vypadá to, že nebude, a tak vyrážíme jinam. Nakoukneme do kostela, kde se právě zpívá a je to moc hezké. Napadlo mě, že když budu bydlet v Praze, mohla bych jít pokaždé na mši jinam. (No uvidíme, jestli tam budu i v neděli a jestli se mi bude chtít vstávat.)

Kupuji si 4 pohledy po 0,40 €, kurz je teď 28 Kč za 1 €, takže dost nevýhodný. A pak jdeme na zmrzlinu a nakukujeme do různých krámečků, to se mi na nočním toulání městem vždycky líbí nejvíc.

Zdroje:
vlastní poznámky z deníku

Žádné komentáře: