Co všechno je mozek?

Woodward (2011, s. 10–11) uvádí, že mozek je nejsložitějším orgánem těla. K zajímavostem určitě patří, že 77 % mozku tvoří voda a každou minutu proteče mozkem okolo jednoho litru krve. Ta mozek zásobuje kyslíkem. Právě mozek spotřebuje asi pětinu celkového množství okysličené krve. Ačkoliv tento orgán představuje jen 3 % hmotnosti těla, spotřebuje 17 % celkové energie.

Thakore (2008, s. 28) přirovnává mozek k automobilu – čím víc toho víte o vozidlech a jejich řízení, tím lepšími jste řidiči. „Jestliže se budeme zajímat o to, co nejlépe našemu mozku vyhovuje při učení a práci, odmění se nám tím, že nám bude lépe sloužit. Budeme dostávat více inspirativních nápadů, budeme si lépe vybavovat potřebné informace a snáze přicházet na tvůrčí řešení nejrůznějších problémů.“

Každá část plní svůj speciální úkol (v závorce jsou uvedena různá označení, především hovorová):

• Velký mozek (cerebrum, levý a pravý mozek) je největší částí mozku a je vývojově jeho nejmladší částí. Je zodpovědný za myšlení a jednání. Analyzuje smyslová data a ukládá vzpomínky. My lidé ho máme mnohem věší než zvířata, což z nás činí inteligentní bytosti, protože tato část mozku je sídlem vědomého myšlení. Velký mozek je tvořen dvěma hemisférami, které se skládají ze čtyř laloků, z nichž každý má svou specifickou funkci.
• Čelní lalok se věnuje myšlení, tvorbě řeči, emocím…
• Spánkový lalok slouží k rozpoznávání zvuků.
• Temenní lalok zpracovává smyslové informace, především z kůže, svalů a kloubů.
• Týlní lalok vyhodnocuje zrakové informace.
• Trámec mozkový (vazník, corpus callosum) je svazek nervových vláken spojující obě hemisféry mozku.
• Limbický systém (savčí mozek, střední mozek) tvoří dvě bazální ganglia (starají se o spouštění pohybu) a talamus, jenž přenáší smyslové signály z celého těla do velkého mozku. Tam jsou dešifrována a analyzovány. Limbický systém odpovídá za učení a krátkodobou i dlouhodobou paměť, také v těle udržuje homeostázu = stálé prostředí (teplotu těla, krevní tlak, srdeční frekvenci, úroveň cukru v krvi). Podílí se na emocích nutných pro přežití – pohlavní pud a pud sebezáchovy. Do limbického systému patří i hypotalamus (mozek mozku). To je maličký orgán o velikosti asi poloviny kostky cukru a váze čtyři gramy. Stará se o regulaci hormonů, sexuální touhu, emoce, pití, jídlo, tělesnou teplotu, chemickou rovnováhu, probouzení a spánek a také řídí hlavní mozkovou žlázu – hypofýzu. Hypotalamus rozhoduje o tom, co upoutá naši pozornost. Díky němu si ve správnou chvíli uvědomíme pocit hladu nebo že se oteplilo.
• Hypofýza (podvěsek mozkový) je žláza, která do krve vylučuje hormony. Ty ovládají mimo jiné růst a vývoj těla.
• Mozkový kmen (primitivní mozek, plazí mozek) je napojen na míchu a spojuje zbytek těla s mozkem. Ovládá základní životní funkce: srdeční činnost a dýchání. Řídí spánek a bdění, teplotu a trávení. Buzan (2007, s. 40) uvádí, že podle posledních průzkumů je tato část mozku inteligentnější, než jsme se domnívali, neboť krokodýli a aligátoři – mají jen tento mozek – mají vysoce rozvinuté sociální chování a dokonce jsou schopni citů.
• Mozeček (malý mozek, zadní mozek, cerebellum) se nachází v zadní části mozku. Ovládá rovnováhu a pohyb těla v prostoru. V paměti uchovává základní naučené reakce.

P. S.: Ganglion je pořádně zákeřnej! Jednak je rodu středního. Kromě 1., 4. a 5. pádu se skloňuje podle vzoru "moře" a v těchto pádech podle vzoru "město". Nebo jej můžete skloňovat jako by bylo rodu ženského - ta ganglie podle vzoru "růže". To abyste věděli, jak je těžký psát odborný články. ;-))