Původně jsem si myslela, že vám budu psát o téhle akci rovnou – přímo když tam budu. Každý den nový článek. Ukázalo se, že to je poněkud nemožné. Celý den poslouchat, psát si a klást náročné otázky a pak o tom všem ještě napsat reportáž a znovu si po sobě pročíst všechny poznámky. Teda bylo by to skvělé, ale fakt to nešlo.
Pak jsem si myslela, že vám budu dávat články zpětně – pěkně každý den v týdnu bude jeden článeček o tom, co jsem zažila přesně před týdnem. Ukázalo se, že ani to není tak jednoduché, jak jsem se domnívala. Jenže já jsem paličatá, a tak jsem se rozhodla, že to budete mít sice dva týdny zpětně, ale to by vám vůbec nemuselo vadit. Stejně je to víceméně vyprávění, ve kterém se občas objeví (doufám že i pro vás) nějaká ta zajímavá informace. Ono se totiž někdy snadno stane, že člověk považuje to, co slyší poprvé za fantastickou novinku, a pak mu kolega v práci řekne, že už o tom slyšel hodně dávno. Třeba z televize. Tak přeji pěkné čtení a od úterý se můžete těšit na týdenní seriálek o mojí deváté návštěvě Prahy.
Pak jsem si myslela, že vám budu dávat články zpětně – pěkně každý den v týdnu bude jeden článeček o tom, co jsem zažila přesně před týdnem. Ukázalo se, že ani to není tak jednoduché, jak jsem se domnívala. Jenže já jsem paličatá, a tak jsem se rozhodla, že to budete mít sice dva týdny zpětně, ale to by vám vůbec nemuselo vadit. Stejně je to víceméně vyprávění, ve kterém se občas objeví (doufám že i pro vás) nějaká ta zajímavá informace. Ono se totiž někdy snadno stane, že člověk považuje to, co slyší poprvé za fantastickou novinku, a pak mu kolega v práci řekne, že už o tom slyšel hodně dávno. Třeba z televize. Tak přeji pěkné čtení a od úterý se můžete těšit na týdenní seriálek o mojí deváté návštěvě Prahy.
Žádné komentáře:
Okomentovat